Mateřství je krásné, ale přináší i těžké chvíle

Očima mámy a očima dítěte

Po desáté noci plné drobných probuzení, která dohromady tvoří nekonečnou řadu…

Po padesátém pokusu utišit dětský pláč, jehož příčinu nevidíme…

Po devadesáté deváté dobře míněné radě, která probodává mateřské sebevědomí, jež se právě rodí…

…nám naše mysl a naše oči začnout lhát.

Očima mámy a očima dítěte

Nevidíme mámu, která v nejzranitelnějším životním období napíná veškeré síly, aby obstála v nové roli. Statečnou ženu, která bojuje do úmoru.

Nevnímáme sílu, která v nás třímá a kterou se jen musíme naučit používat.

Vidíme ženu, která neobstála.

Cítíme, jak nám vlastní představa ideální mámy proklouzává mezi prsty.

Vnímáme každou drobnou chybu jako fatální a samy sebe jako zbytečné.

Tu přichází čas, kdy nechte svět plynout, jak se mu zachce. Přiviňte k sobě své dítě, co nejtěsněji umíte, a pohlédněte mu do očí. Představte si, co vidí.

V ten okamžik se stanete královnou světů, nejzářivější hvězdou vesmíru. Sluncem, kolem kterého se všechno točí. Na vteřinu, dvě, možná tři dosáhnete dokonalosti, která je jindy nepolapitelná.

Zavřete oči a vryjte si do paměti. Tohle jste VY.

Ilustrace: Veronika Šišmová

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit