Samphotostock.cz albertyurolaits

Veronika 28 let

Paní Veronika se poprvé v ambulanci objevila v zimě roku 2013, byla v 6 měsíci těhotenství. Jednalo se o její první návštěvu psychiatra.  Sama se nikdy s ničím závažným neléčila, v rodině nikdo nenavštěvoval ambulanci psychiatra či klinického psychologa.

Stetoskop

Při první návštěvě mi sdělila, že: „Potíže trvají delší dobu, ale s těhotenstvím a tím, jak se blíží porod se v čase prohlubují a ona už neví, co má dělat. Připadá si jako blázen. Nechce brát léky, to vidí jako poslední možnost, nicméně nemůže takto dále fungovat, jednak je jí to nepříjemné, jednak tím obtěžuje okolí. Vždy byla asi čistotnější, neuvědomuje si přesně. Nicméně pak vzpomíná a říká, že od 13ti let se asi více umývá, zejména si často umývá ruce, když jde na velkou stranu - pak se jde vždy osprchovat... To by asi neviděla jako problém, ale s přestěhováním se do RD k manželově babičce, zjistila, že ta není až tak čistotná, že si po návštěvě oné místnosti neumývá ruce a začlo jí to vadit... Štítí se jí, zní to asi hrozně, ale je to tak. Čehokoliv se babička dotkne považuje za špinavé, musí vše hned umývat, nešahá ráda ani na své věci... leští kliky, do vlasů si šáhne jen pokud si je ten den umývá...  Sama buzeruje i své okolí stran čistoty, když jsou u nich na návštěvě. Babičce  řekla co ji vadí, nicméně výsledek je stále stejný.  Nic se nezměnilo. Je z toho už zoufalá...Jediné východisko vidí v tom, že se odstěhují nebo babička umře...“

Po prvním setkání stanovuji diagnózu obsedantně kompulzivní poruchy (OCD), respektují přání pacientky a ponechávám ji bez medikace. Předávám informace stran diagnózy, možných postupů k odstranění potíží. Domlouváme se na psychoterapii a 14 dní. Během níž zabíháme do pacientčiny minulosti, kdy si sama uvědomuje vznik, resp. zhoršení svých  potíží cca asi 4 roky zpět, kdy pendlovali mezi manželovými a jejími rodiči, bydleli a 14 dní někde jinde. Zde začala kontrolovat kapající vodu, WC, plyn. sporák, zamčený byt ... atd.

Stanovujeme pořadí akt. symptomů, probíráme možnosti nácviku a zvládání. V časovém horizontu se nám daří dílčí „překážky“ překonat. Nicméně s blížícím se porodem a po něm dochází ke zhoršení symptomatiky, vše se začíná točit kolem miminka. Pacientka si uvědomuje, že až chorobně řeší jeho hračky, oblečení, čistotu, má strach z toho, aby se miminko nenakazilo... Sama pak navrhuje, že bez medikace to asi nepůjde a vzhledem k tomu, že ani kojení v té době již není u ní aktuální.

Domlouváme se tedy na nasazení sertralinu, což je antidepresivum ze skupiny SSRI. Začínáme dávkou 50mg, poté zvyšujeme na 100mg v jedné denní dávce. Dochází v čase u Veroniky ke zmírnění obtíží, nicméně se jí nedaří ubrat nabraná těhotenská kila, z čehož začíná být úzkostnější. Ze spektra OCD přetrvává strach o miminko,  strach z jeho možné nákazy zejména plísní, či virem herpes simplex (objevuje se u otce opakovaně opar na rtu). Nicméně se výrazně zmírňují symptomy stran úklidu, umývání věcí, atd..

Ke konci loňského roku se domlouváme na změně medikace, vysazujeme sertralin a nasazujeme escitalopram s postupným navýšením dávky z 5mg na 10mg. Což pacientka snáší velice dobře, dokonce se jí po několika týdnech daří zhubnout. Z čehož má radost. Přetrvává ještě mírná OCD symptomatika týkající se strachu o miminko, nicméně tato není překážkou pro Veroniku v jejím běžném životě.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit