hlavickanovadoplnena

Poporodní úzkost

Pro zařazení samostatné kategorie poporodních úzkostí jsem se rozhodla hned z několika důvodů. Téma poporodní deprese je u nás v současné době poměrně dobře známé. V souvislosti s ním je však popisována úzká skupina příznaků a je řada žen, které se do nich nevejdou. To může způsobit strach, že se děje něco nepřístojného a neznámého, ačkoliv zvýšená úzkost bývá také velmi častým projevem spojeným s raným mateřstvím.

Pokud se podíváte na zahraniční informační zdroje, zjistíte, že kategorií poporodních a těhotenských psychických potíží je uvedeno mnohem více, než je zvykem u nás.

Poporodní úzkosti mohou mít různou podobu, ale jejich společným jmenovatelem je strach. Úzkost má v našem životě své místo a leckdy je užitečným signálem. Když je jí ale příliš mnoho, může to život naopak dost zkomplikovat. Mateřství je náročné samo o sobě, a tak je náš organismus náchylnější i k úzkostem.

Stará známá úzkost

Pocit úzkosti je vám určitě dobře znám, protože se nejspíš v určitých okamžicích nevyhnul nikomu z nás. Pro jistotu si ale řekněme, čím se vlastně vyznačuje.

Funkce úzkosti, kterou nás vybavila příroda, je příprava organismu na řešení nějaké nebezpečné situace. Typicky je to boj nebo útěk. Naše tělo tak aktivuje orgány, které jsou pro tyto reakce důležité, a naopak utlumí ty ostatní. Konkrétně se projevuje zvýšeným tlakem, zrychleným tepem, více se potíme, rychleji dýcháme, zvýší se napětí ve velkých svalech a naopak utlumí se trávení. Všechny tyto změny mají svůj důvod, ale samy o sobě nejsou nikterak příjemné.

Celkem logicky je vyšší úzkost v mateřské roli nezbytná, protože máme zodpovědnost za křehké malé stvoření. Naše tělo je tak ostražitější i vůči situacím, které jsou běžně vnímány jako neškodné. V přírodě to zřejmě funguje celkem běžně, protože samice se potřebují vyvarovat všech ohrožujících situací. Když nám ale úzkost brání normálně fungovat, je načase s ní něco udělat.

Pohledem lékařky

Ačkoliv se u nás problematice poporodních a těhotenských úzkostí tolik pozornosti nevěnuje, nedávno vyšel odborný článek, který se tematikou zabývá. A právě spoluautorka článku, MUDr. Barbora Talová pro nás nachystala podrobnější informace.

Období těhotenství představuje pro ženu velkou životní změnu, a to jak z fyziologického, tak z psychologického pohledu. V průběhu těhotenství nastávají u budoucích matek tělesné změny, které mohou vést k rozvoji emoční nestability. Celkově se mění také role ženy v sociálně rodinném kontextu.

V prvním trimestru těhotenství se obavy ženy soustředí na tělesné problémy. Žena se musí vyrovnávat s ranními nevolnostmi, napětím v prsou, změnami kondice a změnami v oblasti sexuální. Jak v čase dění těhotenství pokračuje, starosti se přesouvají na oblast materiální. Ambivalentní postoje budoucích rodičů jsou běžné, i když je partnerství harmonické. Rodičovství samo o sobě přináší enormní zodpovědnost, anticipační úzkost je proto na místě. Potenciální rodiče se nemusí dobře adaptovat na náročnou realitu spojenou s péčí o miminko a malé dítě. Pokud mají rodiče i další děti, může se negativní vztah staršího k nově narozenému stát zdrojem dalšího stresu.

Na druhé straně přítomnost psychické nepohody těhotné ženy či příznaky psychické poruchy mohou mít vliv na vývoj dítěte.

Každá nastávající matka se potřebuje na příchod dítěte připravit.  Přizpůsobení se nové situaci bývá proto ještě těžší pro matky předčasně narozených dětí. Následek předčasného porodu je emočně výrazně stresující a matky dříve narozených dětí mohou být vystaveny úzkostným prožitkům.

Těhotenská úzkost bývá spojována se zvýšeným rizikem předčasných porodů a dalších komplikací. Poporodní perioda zahrnuje mnohočetné psychické a fyziologické proměny, které v tomto období úzce souvisejí s hormonálními změnami. Porod samotný také vyvolává řadu metabolických změn.

Dalším stresujícím faktorem je spánková deprivace matky, která je běžná, ale ne vždy přítomná. Důvodem je fakt, že novorozencům chybí cirkadiální rytmus (rozpoznávací schopnost, kdy je den a kdy noc). Průměrný čas, který dítě potřebuje k tomu, aby nastavilo vlastní cirkadiánní rytmus s nočním spánkem, trvá cca 12 týdnů. V neposlední řadě může být zdrojem psychické nepohody kojení, které je výhodné jak pro matku, tak pro dítě. Pokud však matka není schopna či nemůže kojit, je na místě ji ujistit, že o dítě je dobře postaráno i krmením umělými kojeneckými přípravky. Tímto ubezpečením minimalizujeme pocity viny matky, které by se tímto mohly negativně rozvinout.

V období těhotenství a v poporodním čase  se u žen častěji setkáváme s diagnostikovanou OCD (obsedantně kompulzivní poruchou ) a GAD (generalizovanou úzkostnou poruchou), oproti běžné populaci.

Nicméně se u žen vyskytují i jiné úzkostné poruchy a nejen ty.

Připravila: MUDr.Barbora Talová
Použitá literatura:
Čes. a slov. Psychiatrie 2014; 110(1): 29–37: ÚZKOST A ÚZKOSTNÉ PORUCHY V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ A PO PORODU,ANXIETY AND ANXIETY DISORDERS DURING PREGNANCY AND POSTPARTUM, Barbora Talová, Klára Látalová, Ján Praško, Barbora Mainerová)
Psychiatrie v primární péči, Ján Praško, klára Látalová et al., Mladá fronta a.s., 2013

Jak to může vypadat?

Úzkostné poruchy se dělí na několik kategorií, ale jedno mají společné. Pocit úzkosti se vyskytuje častěji, než je běžné, a komplikuje nám tak život. Může být způsobená různými situacemi a mít konkrétní podobu.

Různé podoby úzkosti máme zpracované v samostatném článku. Rozdělení se běžně používá i u zbytku populace, ale některé kategorie mohou být u nás matek běžnější.

Poporodní obsedantně-kompulzivní porucha

Postihuje zhruba 3-5% čerstvých maminek a má své konkrétní projevy. Protože se jedná o poměrně častou záležitost a u nás se o ní příliš nehovoří, je zde zpracována na samostatné stránce.

Generalizovaná úzkostná porucha

Tady platí jednoduché pravidlo – příliš mnoho úzkosti z nepříliš dobrých důvodů. Problematika je hodně zajímavě zpracována v publikaci Jak zvládnout generalizovanou úzkostnou poruchu od Jána Praška. Zároveň se s ní můžete seznámit na samostatné stránce.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit