Ráda bych touto cestou poděkovala Úsměvu mámy za obrovskou pomoc v situaci, do které jsem nevěřila, že se někdy mohu dostat. Díky náročnému, několikadennímu porodu, jsem se dostala do úzkostných a depresivních stavů, které byly zapříčiněny především obrovskými problémy se spánkem. Kontaktovala jsem tedy Úsměv mámy, kde jsem vyplnila dotazník s mými problémy, na základě kterého mě kontaktovala peer konzultantka Verča, která si prošla podobnými problémy a se kterou jsem komunikovala několik měsíců. Vždy, když mi bylo nejhůř, byla tady pro mě. Nikdy mě nesoudila, naopak se mě snažila podpořit a dodávala mi obrovskou naději, ze je cesta, jak se z toho šíleného kolotoče dostat. Díky ní jsem také dostala kontakt na výborného pana doktora, který mi nasadil medikaci. Nikdy ji nepřestanu být vděčná, protože díky ní jsem se pomalými krůčky vracela zase sama k sobě a k radosti ze života. Jsem moc vděčná, že jste tady pro nás maminky. Rodičovství je v mnoha ohledech opravdu náročné a mít někoho, kdo Vás vyslechne, povzbudí a dodá sílu v náročném období je strašně důležité. Děkuju za to, co pro nás děláte, protože to má obrovský smysl!

Je to několik měsíců zpět, co jsem se cítila jako nikdy v životě. Seběhlo se spoustu věcí a tři děti jsou tři děti… Myslela jsem si, že přicházím o rozum. Bála jsem se, že ztratím děti. Jeden večer na internetu jsem našla stránky s příběhy maminek s podobnými pocity a jednoho tatínka. Právě příběh tatínka byl impuls k tomu do organizace napsat a poprosit o pomoc. Pomoc přišla takřka okamžitě, za což jsem velmi vděčná. Díky Úsměvu mámy jsem si našla způsob, jak překonávat deprese a úzkosti. A uvědomila jsem si, nebo spíše se mi ulevilo vědět, že není „trestný čin“ myslet sama na sebe. Chtít si odpočinout a cítit se dobře na chvíli bez dětí. 
 Je úžasné, že taková organizace je. Kéž by se ozvaly všechny maminky včas…
Z celého srdce děkuji za záchranu mého života, protože teď se mohu dál dívat jak mé děti rostou.

Díky organizaci Úsměv mámy jsem našla sílu a zároveň podporu v těžkých chvílích po porodu. Když trpíte na silné poporodní deprese a panické ataky, je hodně těžké zvládnou každý den. O této organizaci jsem se dozvěděla od své sestry. Díky ženám z organizace se kterými jsem komunikovala po telefonu a přes sociální sítě jsem vždy našla nějakou spřízněnou duši, která mi byla ochotna naslouchat a která mi rozuměla. Jsem moc ráda, že takové organizace postupně vznikají a věřím, že pomohou ještě spoustě maminkám.

Období po šestinedělí bylo asi nejtěžší období, které mě potkalo. Byla jsem zklamaná ze sebe, že to nezvládám, jak jsem si to představovala. Hormonální koktejl, kdy se střídaly pocity euforie se stavy, že nechci být máma, ale že už není cesty zpět. A jsem moc ráda, že jsem měla Janu jako takového přítele na telefonu. V momentě, kdy od blízkých slyšíte „vždyť si dítě chtěla“, „a co sis myslela“, „nic mi neříkej nebo nebudu mít nikdy děti“, „je to jen období“, „a to já mám ty děti dvě“. Bylo úžasný, že mi někdo naslouchal, nesoudil a uklidnil mě, že na psychologickou pomoc to zatím není. A opakovaně si to moje fňukání vyslechla. Na akci s ostatníma maminkama jsem se necítila. Ale je super, že tahle možnost pro extrovertní matky tu je.

Před porodem jsem netušila, že mě něco takového potká. O to víc jsem byla vděčná, že organizace Úsměv mámy existuje. Byla jsem překvapená, kolik žen se s psychickými obtížemi po porodu potkává. Když jsem na pokraji zoufalství napsala email organizaci Úsměv mámy, peer konzultantka Renata mi hned odpověd ěla s tím, že si můžeme zavolat. Mě spadl kámen ze srdce, že se to konečně nějak bude řešit – že já to konečně začnu řešit. Po telefonátu se mi hodně ulevilo. Další den jsme si volali ještě jednou a nasměrovala mne na několik možností pomoci. Díky Úsměvu mámy jsem absolvovala psychoterapeutické sezení a hlavně několik setkání žen s podobnými obtížemi. Zjistila jsem, že v tom nejsem sama. Ta podpora byla veliká a nikdo jiný než ženy, které toto zažily mi ji nemohl dát. Moc jim všem děkuji a taky všem těm, co tuto organizaci založili a tuto práci pro nás dělají.

Před porodem jsem netušila, že mě něco takového potká. O to víc jsem byla vděčná, že organizace Úsměv mámy existuje. Byla jsem překvapená, kolik žen se s psychickými obtížemi po porodu potkává. Když jsem na pokraji zoufalství napsala email organizaci Úsměv mámy, peer konzultantka Renata mi hned odpověděla s tím, že si můžeme zavolat. Mě spadl kámen ze srdce, že se to konečně nějak bude řešit – že já to konečně začnu řešit. Po telefonátu se mi hodně ulevilo. Další den jsme si volali ještě jednou a nasměrovala mne na několik možností pomoci. Díky Úsměvu mámy jsem absolvovala psychoterapeutické sezení a hlavně několik setkání žen s podobnými obtížemi. Zjistila jsem, že v tom nejsem sama. Ta podpora byla veliká a nikdo jiný než ženy, které toto zažily mi ji nemohl dát. Moc jim všem děkuji a taky všem těm, co tuto organizaci založili a tuto práci pro nás dělají.